Co je to hypotéza, teorie a zákon?

Před sebou máte dva téměř shodné obrázky. Na levé straně je obrázek se šachovnicí, přes kterou válec vrhá stín. Otázka zní: Je tmavší políčko A, nebo B? Kdo tuto iluzi nezná, bude pravděpodobně toho názoru, že políčko A je tmavší než políčko B. Ve skutečnosti mají obě políčka stejnou barvu, jak prozrazuje obrázek na pravé straně. I když druhý obrázek odhaluje pravdu, naše smysly nám ji, na prvním obrázku, přesto neumožňují vidět, i když máme jasný důkaz přímo před sebou.

Co když jsou ale otázky mnohem méně uchopitelné? Můžeme vůbec zjistit, zda čtyřlístky nosí štěstí, zda astrolog může sestavit osobnostní profil podle data narození, zda modlitba léčí nebo jestli vesmír vznikl při takzvaném velkém třesku?

Počátek vědecké metody

Semínko vědecké metody je spojené s lidskou schopností rozpoznávat vzorce. Zkušenosti z minulosti nám umožňují odhadovat budoucnost. Například: když se na noční obloze objeví určité souhvězdí, znamená to, že brzy začnou migrovat zvířata, která bude snazší ulovit. Otázka, proč se tyto vzorce v přírodě objevují, však vedla k mytologickým příběhům.

První záchvěv boje s lidskou pověrčivostí přinesla Antika. Filozof Epikúros ve 3. století př. n. l. zpochybnil počasí jako rozmary bohů a domníval se, že se ve skutečnosti jedná o souběh vysvětlitelných přírodních dějů. I když hledání logických vysvětlení bylo pokrokem, Řekové si nepotrpěli tolik na ověřování svých hypotéz experimenty. Jako čestnou výjimku můžeme zmínit Eratosthena, který byl schopen pomocí stínů v období slunovratu v Alexandrii a ve městě Asuán, vzdáleném 5000 stadií, dopočítat obvod Země na 252 000 stadií. Délka stádia v antickém světě mohla mít 160–200 m, takže se dopočítal k obvodu Země mezi 40 320 – 50 400 km. V minulém článku jsme zmínili, že skutečný obvod Země je 40 000 km.

I když nemůžeme vynález vědy připsat jednomu člověku, vědec, který ovlivnil jména jako Newton či Koperník, byl Ibn al-Haytham z islámského světa. Ten nejenže přinesl mnoho objevů v optice, ale hlavně vytvořil sadu pravidel, jak přistupovat k poznání. Pozorovat, vytvářet hypotézy a tyto hypotézy testovat. Al-Haytham navíc popisoval, jak své experimenty konstruoval, tak, aby je i ostatní mohli replikovat, tím pádem ověřovat, případně vyvracet. Tímto kritickým zkoumáním postupuje i současná věda.

Může čtyřlístek přinést štěstí?

Zkusíme si Al-Haythamovy pravidla ukázat na příkladě. Hypotéza je taková, že člověk, který najde čtyřlístek má více štěstí. Toto je možná nejtěžší vědecky ověřit, protože, co je to štěstí a jak ho měřit? Pro jednoduchost si představme, že štěstí se promítne do hodu korunou. Vezmeme skupinu lidí, která půjde trhat čtyřlístky. Pak je seřadíme podle toho kdo kolik našel čtyřlístku a každý si bude házet korunou a budeme sledovat kolikrát vyhrál. Měla by vzniknout jasná korelace mezi počtem čtyřlístků a vyhraných hodů korunou.

Může astrolog sestavit osobnostní profil podle data narození?
Ještě za dob Newtona byl vědec schopen řešit astrologii zároveň s astronomií. Sám Newton se mimo vědecký výzkumu věnoval alchymii a hledání božích důkazů v bibli. Asi tolik nepřekvapí, že tyto dvě zaměření nikam nevedla. Každopádně astrologie je s námi už dlouho a tak je to jedna z nejvíce vědecky prozkoumaných hypotéz. Můžete si představit, že vezmete datum a místo narození tří lidí a jejich osobnostní profily. Astrolog pak bude mít za úkol přiřadit, které datum patří k jakému profilu. Tento experiment byl proveden mnohokrát a úspěšnost astrologů se nijak neodlišuje od obyčejného typování.

Může modlitba léčit?

Experiment by mohl vypadat následovně. Vytvoříme tři skupiny pacientů. Jedna bude kontrolní, to znamená, že za tu se nikdo modlit nebude. Za druhou se budou lidé modlit, ale nebude o tom vědět a za třetí se také budou modlit a tato skupina o tom bude vědět aby se předešlo ovlivnění placebo efektem. Experimenty na vliv modlení se také prováděli, na první pohled je překvapivě s úspěšnými výsledky. Na pohled druhý tyto experimenty byly prováděny věřícími, kteří je manipulovali nebo čistě zfušovali, tak aby vyšli jak potřebovali. Nejpreciznější studie ze slavné Mayo Clinic (Aviles a kol. z r.2001) zhodnotila rozsáhlý soubor 799 pacientů, z nichž polovina byla léčena i modlitbou. Modlitba neměla absolutně žádný efekt. (https://www.sisyfos.cz/clanek/977-modlitba-jako-lecba)

Vznikl vesmír při takzvaném velkém třesku?

Současná věda přináší tvrzení, která překračují možnosti lidské představivosti. Jak můžeme s velkou pravděpodobností vědět, co se událo před neuvěřitelnými 13,8 miliardami let? Tuto otázku vám lépe přiblíží video, které doprovází tento článek.

Má věda odpověď na vše?

Jednoduše řečeno, nemá. Stále je mnoho věcí, které neznáme. Věda není vždy o tom nalézt absolutní pravdu, ale spíše o postupném vyvracení omylů. Proto je její síla ve schopnosti neustálého přezkoumávání a testování. Každá nová teorie musí nejen přinést odpovědi na dosud nezodpovězené otázky, ale také vysvětlit to, co už bylo poznáno. Některé otázky jsou však mimo dosah vědy, protože nejsou testovatelné. Bůh může být definován tak, že není možné jeho existenci ani potvrdit, ani vyvrátit – stejně jako můj neviditelný, nehmotný a nijak nedetekovatelný drak v garáži. Věda se zaměřuje na otázky, jak věci fungují, například popisuje chování elektrického náboje, ale neodpoví nám, proč náboj existuje. Stejně tak není nástrojem pro řešení filozofických otázek jako „Kdo jsme? Odkud přicházíme? Kam jdeme?“